Po odečtení investičních a provozních nákladů je mýtné vysoce ziskové. Průměrná provozní nákladovost se pohybuje okolo 24 procent.
Kdo a kolik platí
Mýtnému systému podléhají nákladní automobily a autobusy o hmotnosti vyšší než 3,5 tuny. Výjimku tvoří například vozidla integrovaného záchranného systému, zdravotnické dopravní služby, ale třeba i vězeňské služby, která sice musí být vybavena palubní jednotkou a zaregistrována v systému, od placení za zpoplatněné úseky však jsou osvobozena.
Sazba mýtného se vypočítá vynásobením konkrétní ceny za kilometr a počtem kilometrů použitého úseku. Jinou cenu za kilometr mají autobusy, jinou kamiony. U kamionů se navíc rozlišuje počet náprav. Zohledňuje se, zda jde o dálnici nebo silnici 1. třídy, dále pak emisní třída, den v týdnu a denní doba, například v pátek jsou sazby pro nákladní vozy vyšší než jindy.
Zpoplatněny jsou všechny dálniční úseky a označené silnice 1. třídy.
Jak to funguje
Dříve užívaný systém využíval mýtné brány, postavené na dálnicích a silnicích. Systém mýtného, který funguje dnes, je postaven na satelitní technologii.
Vozidlo se zaregistruje do systému, nainstaluje se do něj palubní jednotka. Tu dopravce dostane od provozovatele mýta proti kauci. Ve vozidle může být používána pouze jedna palubní jednotka, ta je nepřenosná, nesmí se tedy používat v jiném voze.
V palubní jednotce jsou uloženy aktuální geografické informace o úsecích, které jsou zpoplatněny. Palubní jednotka zaznamenává polohu vozu pomocí GPS a zjišťuje tak, zda se vůz pohybuje po zpoplatněné komunikaci. Jestliže ano, odešle pomocí GSM/GPRS potřebné informace do centrálního informačního systému. Systém pak vypočte cenu mýtného podle příslušné sazby, typu a délky použitého úseku.
Mýtný systém dosahuje efektivity 99,8 procenta, vyhnout se placení je téměř nemožné. Kontroly provádějí kontrolní stanice, ale také mobilní kontrolní jednotky dopravní policie nebo celní správy.